Medaile je medaile, aneb ať si kdo chce co chce říká, my se radujeme, vždyť je to úspěch! « Beachblog

V neděli se uskutečnil turnaj, na který jsme se těšili dlouhou dobu nejen my, ale také všichni kdo se v zimě připravují na letní beachování – halové mistrovství republiky, abych byl přesný, tak Ideastav halové mistrovství České republiky. Jelikož v minulých týdnech byl z naší dvojice plodnější Márty, dostalo se dnes té cti, říci vám něco o našem pohledu na turnájek mně. Z čehož plyne pro vás jediné, asice: čtení nebude to taková sranda, protože od toho je v naší spisovatelské dvojici Márty.

Tak abych pomalu začal ten strohý a nezábavný článek, který bych si dovolil nazvat reportáží. Na úvod je dobré říci, že naše finální příprava na turnaj začala přibližně ve čtvrtek 25. února. Tento den jsme byli na obyčejném tréninku, bez trenéra Pavlika a začali jsme si pomalu osahávat míče Gala, protože jinak se připravujeme na sezónu s Mikasama a je pravda, že jsou to trochu jiné. Po tomto lehkém tréninku a po “profanděné” noci (pro neznabohy: hokej OH  CZE:FIN) a nuto říci také po několika náročných schůzkách v uplynulém týdnu jsem odešel na celé odpoledne do školy a jelikož trénujeme “co to jde”, tak jsem se ani nestihl najíst…no abych to zkrátil: v podstatě u mě došlo k totálnímu vyčerpání organismu, kdy jsem dva až tři dny nebyl schopen pozřít téměř ani sousto a zhubnul jsem asi 4 kg. Celkově jsem se ještě v sobotu před republikou cítil, slušně řečeno, nic moc. Ale v neděli byl nový den. Ráno jsem nemohl dospat a už v půl šestý jsem se budil natěšený na turnaj a při svém prvním výběhu na nedaleký vršek Ještěd myslel na Mártyho, který jakožto trochu větší nadšenec určitě už od 4, možná půl 4. od rána rozhýbával tělo, aby při dlouhém spánku nějaký sval neztratil  nic ze své pružnosti a síly. Tak se stalo, že jsme se sešli na Pankráci se všemi ostatními hráči a tím to začalo. Hned první zápas jsme porazili Jardu Líbala s Viktorem, kteří asi jako jediní a snad z kamarádského soucitu, nepodávali na mě. Následně přišel náš oblíbený soupeř Vladek se Studnou, obávaný soupeř, kterého jsme udolali, tentokráte výjímečně ne ve třetím setu. Tím jsem se dostali k Lasovi s Bobem po prvé. Kluci, ač jsem s tím trochu počítal, tak mě překvapili podáním, stále krátkým a stále na mě, takže jsem po prvních třech míčích upadl do mírného “delíria”, z kterého jsem probral až při podávání rukou a jen težko jsem vímal, když mi kdosi (snad to byl Pavel) říkal, že to bylo dobrý a že jsme prohráli těsně…25:23 a 23:21. Hned na to nás čekala oprava proti nejlepší zahraničnní dvojici (Peter s Janem). Ti také zkusili krátký servis a na mě, ale po několika míčích od toho naštěstí pro nás upustili a my tak mohli projít do semifinále. Tam na nás čekal můj oblíbený soupeř: Ručoun. V neděli hrál po boku Petra Beneše, tedy oficiálně nejlepšího beachaře v ČR a tito dva nám spolu jistě chtěli oplatit porážku z loňského roku. V tu dobu jsem už chytil druhý, či spíše třetí dech a nechal se od Míši vyhecovat jeho “povzbuzováním”. Tak se stalo, že jsme v nedělním semifinále podali podle mého mínění nejlepší výkon turnaje a neměli jsme velké problémy probojovat se do finále. K semifinále bych chtěl ještě říct, že takové bloky, které Márty “uštědřil” Růčovi jsem dlouho neviděl (čvrtfinále proti Lasovi si nepamatuji…) a nevěděl jsem v tu chvíli jestli nejsem vedle Phila, za kterého novináři Mártyho někdy označují. No a potom finále,…znovu Bob s Lasem a znovu prohra, prostě se klukům dařilo všechno  tak vyhráli. Nic víc bych k tomu neřekl, snad jen že jim k jejich úspěchu gratuluji. Malou poznámku si ještě dovolím: kdyby hráli spolu dlouhodobě,…no to je jejich věc, já jen vidím, že beachově jim to sedí.

Nakonec ještě velká gratulace Leničce s Háňou, které triumfovaly v ženské kategorii. Kompletní výsledky si snad můžete projít na beachklubu a tam jsou taky fotky. Když jsem u toho celkového hodnocení, tak opravdu super turnaj, výborná úroveň všech zápasů, fanoušků na Pankráci snad nikdy nebylo víc a…povedlo se to.

Na úplný konec článku si dovolím jménem našeho týmu (Tichý – Dumek, trenér Pavel Krč,  kondiční trenér Milan Hadrava a mnozí další, kteří nám pomáhají) poděkovat všem fanoškům a příznivcům za podporu.

Dumi

Příspěvek byl publikován 09. 03. 2010 v kategorii Beach v ČR, Dumi - Márty, Z turnajů. Můžete sledovat komentáře pomocí RSS 2.0 kanálu. Zanechte komentář, nebo trackback z Vaší stránky.