Jaromír Jágr podle mě příklakný profesionál
Před čtením tohoto článku, bych Vám doporučil nejprve si přečíst úvod, který je v článku: Uvítání od Dumiho. Ti, kdo ho četli, tak vědí co je čeká…
Začal bych citátem z filmu Mike Tison:
„Profesionál není ten, kdo dělá něco pro peníze, ale ten kdo trénuje bez ohledu na to co zrovna cítí…“
Sám si to vykládám tak, že profesionál jde prostě na to hřiště, ať se mu chce nebo nechce, ať má problémy takové či takové, prostě jde. A na kurtu pro něj neexistuje nic jiného než ten daný trénink, přemýšlí a soustředí se jen na něj.
Pro fyzický trénink by se zdálo, že je toto dostačující… Profesionálně se profesionál musí chovat i mimo tréninky a to přístupem (mluvím o přístupu, ne o pouhém strojovém plnění „příkazů“ či doporučení trenéra případně dietologa, psychologa, zdravotníka, maséra nebo někoho pověřeného, ale dát do toho něco ze sebe…doufám, že každý cítí ten rozdíl) ke všem „věcem“, které s vykonáváním jeho činnosti souvisí…a to je téměř vše.
Ať je to samotný pitný režim, stravovací návyky, nebo režim spánku…prostě poslouchat své tělo a dávat mu to co potřebuje, abychom od něho mohli vyžadovat nejlepší výkony. Souvisí s tím samozřejmě snaha předcházet zranění, nemoci, naplánovat si regeneraci, jíst vitamíny,…tato a jim podobná pravidla každý (sportovec) zná a snaží se jimi řídit, ale málo kdy si je uvědomí v pravý okamžik.
To co jsem zatím napsal, se týká především hráčů. Profesionální přístup je ale za potřebí i od lidí, kteří stojí tak říkajíc v zákulisí… U těchto lidí to ale nebude správná životospráva,…, ale něco, co stojí i za hráčovým přístupem a to je odhodlání, víra a z ní pramenící postoj k dané věci. Jinak bych řekl: plnit své závazky vůči týmu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Bylo by toho ještě více, co bych chtěl napsat, ale to už jsou věci odvozené z těchto a myslím, že každý si je sám umí představit. I když, právě o tom pochybuji, takže spíše každý, kdo někdy něco dělal „profesionálně“…
Dumi Štítky: Jiný pohled
