Zdravím všechny příznivce beache, tentokrát k finálovému turnaji mužů nemám moc poznámek ke hře, protože jsme s Honzou dohráli pouze dva zápasy a třetí museli vzdát. Co se s námi stalo. Trošku jsme se poprali no. My vždycky říkáme vše na rovinu a otevřeně. Honza mi blbě nahrával, tak jsme prostě musel zasáhnout. To doufám chápete. Já mám dva stehy na obočí a límec a Honza rozseklý ret a pohnutou čelist. Já sice vypadám hůř, ale zápas jsme vyhrál, protože dle pravidel jsem se z písku postavil na nohy jako první a pomáhal Honzovi. Ano jsem vyšší váhová kategorie, Honzík ve své bantamové do 50 kil neměl šanci, ale na to se historie neptá. Těd už vážně, srazili jsme se v poli hlavami a máme z toho zmíněné šrámy. Nejhůře ovšem z toho vyvázla moje mamča, která hrůzou omdlela. Závěrem dám radu, že ten kdo na středu volá první, tak to bere, že jo Honzo?
Dumi – Márty « Beachblog
Blog hráčů a trenérů beach volejbalu z Beachklubu Pankrác






